Po měsíci náročného čtení zdoláno. Jak už sám název napovídá, vrhneme se do prostředí důvěrně známého z našich dětských let. Rozdíl je zde v tom, že v lavicích zde nesedí dětští hrdinové, ale dospělí emigranti a přistěhovalci, kteří se rozhodli učit se jazyku země, do níž se přistěhovali, tedy angličtině (což je v českém překladu trochu oříšek). A že je tu pestrá paleta národností od německé a polské přes italskou až po ruskou. Svéráznost národů a vlastenectví postav se zde nezapřou. Dává to snadno vzniknout rozepřím a zápletkám i s tímto základem, vše je ale krásně lidské a vyhrocené situace se vždy uklidní.
Hlavním tahounem všeho dění je samozřejmě svérázná a jedinečná postava pana Kaplana. Páně Kaplanovu logiku si člověk zamiluje bezpochyby, kouzlo jeho osobnosti je nadmíru silné a hřejivé, z pohledu čtenáře nelze s takovým člověkem nesympatizovat. Sympatie s knihou jako s celkem již nejsou tolik silné, neustávající proud slovních hříček, na kterých kniha z velké části stojí, je únavný. Ale i kniha samotná nakonec zanechá na vaší duši stopu, nemálokrát vás pobaví i dojme, můžeme zde jen zatleskat mnohým bravurním přirovnáním, mnoho kapitol je krásně vypointovaných a najdou se i pasáže příjemně filosofické. Nedílnou součástí tohoto magického vzezření jsou pak i neopominutelné barvité postavičky ostatních spolužáků a jejich vzájemné vztahy.
Pan Kaplan a jeho třída je prostě třída. 80%
